Je ticho. Jen plamen dýchá.
Malá bílá svíčka v sobě nese něco, co se nedá vysvětlit – jen prožít. Je to světlo staré magie. Není to vosk a knot. Je to živá bytost, zrozená z bílé šalvěje, která v sobě drží všechnu sílu očisty, požehnání i zázraku.
Když ji zapálíš, otevře se prostor.
Neviditelná brána. A tou branou přichází světlo. Ochrana. Odpuštění. Návrat klidu. Odchod všeho zlého. Tahle svíčka volá zázraky a vyhání stíny. Každým plamínkem tiše spaluje to, co ti ubližuje – a šeptá vesmíru, že už je čas. Čas na světlo. Čas na úlevu. Čas na zázrak.
– Jejím srdcem je posvátná bílá šalvěj
– Čistí prostor i duši – hluboko, beze zbytku
– Odvádí zlé, těžké, neviditelné
– Uzavírá průchody, které nás vysilují
– Přináší světlo do temných koutů života
– Je živou modlitbou, která chrání
– Je požehnáním, které samo přichází
– Je portálem, kterým projde jen dobro
Zapal ji v tichu. Ať se stmívá, ať padá noc.
Nech ji hořet dlouho. Nespěchej.
Sedni si k ní a v duchu zašeptáš:
„Požehnej mému domovu. Vyčisti, co mě tíží. A přivolej zázrak, který se má stát.“
A pak už jen vnímej.
Tahle svíčka neodpovídá slovy.
Ale všechno kolem se tiše mění.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat hodnocení. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat příspěvky. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.