Moje milá…
Vím, že jsi unavená. Vím, že ti v hlavě hučí tisíc obav a srdce máš jako sevřené. Vím, že jsi v bodě, kdy už nevíš, co dál. Kdy i obyčejné nadechnutí bolí. A právě proto ti říkám – tahle svíčka je tu pro tebe.
Je pro chvíli, kdy máš pocit, že tě svět zapomněl.
Kdy je všechno mlhavé, bez východiska, a ty se bojíš, že už nikdy nebude líp.
Ale bude.
A tahle svíčka ti vždy večer připomene.
Její světlo ti říká:
„Nejsi ztracená. Jsi jen na křižovatce, kde ještě nevidíš ukazatele. Ale cesta tam je. Už se rýsuje. Už se k tobě pomalu sklání.“
Možná ti připadá, že zázraky se dějí jen druhým. Ale v noci se začne psát tvůj vlastní.
⸻
A pokud právě teď sedíš v tichu a bojíš se budoucnosti…
Dovol si alespoň na pár minut uvěřit, že přichází něco nového.
Něco, co tě z tohohle místa vytáhne.
Pomoc, úleva, směr.
Svíčku zapal večer – někde, kde je ti dobře.
Na balkóně, na zahradě, nebo u svého stolečku, kam se schováváš, když se svět zdá být příliš.
A nech ji hořet hluboko do noci.
Protože v noci se začíná měnit to, co se zdálo neměnné.
⸻
Ať její plamínek zahřeje tvou duši. Ať ti připomene, že i z beznaděje se rodí nová síla.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat hodnocení. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat příspěvky. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.